Červenec 16 2010

Jaký zvolit strop – železobeton nebo Porotherm?

Tagged Under : , , , , , , , , , , , ,

Stavíte a přemýšlíte z jakého materiálu bude strop mezi patry či mezi přízemím a podkroví? Zkusme se na toto rozhodnutí trošku zaměřit. Na jednu stranu mnoha lidem možná připadne zbytečné zabývat se tím, z čeho budou stropy – udělat by se to podle nich mělo podle projektu a hotovo. Ale není to tak zbytečná úvaha. Vlastnosti stropu mohou ovlivnit komfort bydlení.

Někdy není na výběr – nutností je železobetonový monolit

V první řadě je potřeba zvážit, které varianty stropu připadají v úvahu. Může se stát, že kvůli specifičnosti stavby nelze použít jiný než železobetonový strop. To se týká případů, kdy stavba obsahuje velké rozpony, nebo místa, která jsou jen bodově (nikoliv lineárně podepřena). Stejně tak u staveb, kde se vyskytují tzv. konzoly. Pro upřesnění lineární podpěrou se rozumí nosná stěna. Nelineární respektive bodové podepření se týká zejména sloupů. A mluvíme-li o konzole máme na mysli části stropu které vybíhají do prostoru bez podpěry (něco jako balkon). Týká se to často různých ochozů u schodiště. V těchto případech bude nezbytné provést minimálně v těchto místech monolitický strop. Systémový stropy typu Porotherm nejsou vhodné. Ještě je teoreticky možné zvažit kombinaci, ale to je naprosto nevhodné.

Vymezení pojmů

Mluvíme-li o železobetonu, pak máme na mysli železobetonový monolit. Tj. deska křížem armovaná, vybedněná a zabetonovaná. Mluvíme-li o systémovém stropu, pak jsem vše zjednodušil do pojmu Porotherm. Ale samozřejmě jedná se jen o jednoho výrobce. Máme-li stavbu z cihelných bloků značky Heluz, pak zvažujem stropy této značky, což platí i pro pórobetonové zdivo. Základní je značka Ytong, ale možno zaměnit i za jiné. Dále jsou zde i další varianty jako filigránový strop nebo spiroly. Ale to považujme za okrajovou záležitost. Maximálně je možné se v některém z dalších článků zamyslet nad filigránovými stropy.

Železobetonový monolit

Základní údaje

Tento typ stropu je v podstatě velmi jednoduchý. Železobetonová deska dané tloušťky křížem armovaná. Způsob provádění je daný tímto postupem:

  1. bednění – zabednění celé spodní plochy stropu + lemů
  2. armatura – křížem kladená armatura dle návrhu statika
  3. betonáž

Velkou výhodou takového typu stropu je obrovská variabilita. Je v podstatě možné vytvořit jakýkoliv tvar, vynechat jakýkoliv prostup (ať už pro stoupačky, klimatizaci, jinou vzduchotechniku) nebo vynechat různé niky na osvětlení apod. Další výhodou je velká únosnost, která umožňuje výše uvedené velké rozpony nebo i minimální podepření. Stejně tak umožňuje vytváření konzoly – neboli nepodepřených výběžků. Ať už jako nadstřešení, ochoz či podobně.

Nevýhodou je náročnost na provedení. Udělat pevné a správné bednění je práce pro profesionály – není možné si myslet, že je lze zastoupit laikem. Bednění musí být jednak přesné, ale zároveň pevné a únosné. Protože beton do něho vylitý má velkou hmotnost a sílu. Stejně tak není možné laicky přistoupit k armatuře. Armatura musí být přesně podle návrhu statika. Musí být dodržena všechna pravidla pro její kladení -zejména krytí a překrytí. Je to jednoznačně práce pro železáře. A ani betonáž není nejjednoduší. Je nutné použít vibrační lištu, aby se beton dobře dostal mezi armaturu. Nesmí vznikat díry – kaverny. Pak je působnost armatury omezená a konstrukce je ohrožená.

Nejjednodušší je zadat celou práci odborné firmě. Nevýhodou je pak vysoká cena. Ta se dá korigovat jedině tak, že se zvlášť zajistí tesaři na bednění, zvlášť železáři a zvlášť zedníci na betonáž. Prostor pro svépomoc je nulový. Navíc vřele doporučuji zavolat statika, který strop navrhl před provedením betonáže, aby zkontroloval výztuž a o této kontrole provedl zápis do stavebního deníku nebo i na zvláštní list papíru. Je to náročná konstrukce a odborný dohled je nenahraditelný.

Výhody monolitu

Hlavní výhodou jsou konstrukční možnosti jako velké rozpony, konzole a libovolné prostupy

Další výhodou je nízká výška konstrukce. Zpravidla se výška stropu pohybuje do 20ti centimetrů, což snižuje celkovou výšku domu, zmenšuje objem hmoty, vypadá lépe u schodiště.

Vysoká únosnost

Nevýhody monolitu

Vysoká náročnost na provedení – v podstatě nutnost využít tří odborností (bednění, armatury a beton)

Vysoká tepelná prostupnost – na krajích nutno zaizolovat, stejně nebezpečí vzniku tepelných mostů. Stejně tak neizoluje mezi patry.

Průměrná akustická odolnost.

Systémový strop – Porotherm, Ytong apod.

Základní údaje

Systémový strop jak napovídá vychází z nějakého systému jeho komponent dodávaných konkrétním výrobcem. Ať už Porotherm nebo Ytong, vyznačuje se takový strop čtyřmi částmi (etapami chcete-li).

  1. Nosníky – jendá se o nosníky z jedné nosné stěny na protilehlou druhou stěnu různých délek dle potřeby (u Porothermu nosníky POT)
  2. Vložky – u Porothermu Miako vložky, kterým se vyskládá prostor mezi nosníky.
  3. Věncové příčkovky – obvod stropu se zpravidla vyzdí z věncovek
  4. Zmonolitnění – nebo-li betonáž. Celý systém se zvrchu zalije danou vrstvou betonu

Z principu těchto stropů vyplývá, že se jedná o jakousi skládačku. Dle postupu lze v podstatě provést strop bez větších znalostí konstrukcí. Nevýhodou je, že se musí jednat o strop mezi dvěma nosnými stěnami, je zde malá variabilita, nelze provádět konzole apod. Částečně si lze pomoc růzými betonovým průvlaky pod úrovní stropu, což je ale designový problém. Nicméně i s průvlakem může architekt počítat tak, že není problém.

Výhodou těchto stropů je fakt, že většina zedníků tyto systémy zná nebo si je velmi rychle osvojí.

Výhody systémového stropu

Vysoká tepelná odolnost. Navíc v kombinaci s věncovkami jsou tyto stropy koncipovány tak, aby se zabránilo tepelným mostům. Navíc zabraňují tepelným prostupům mezi patry.

Nízká náročnost na provedení.

Dobrá akustická odolnost.

Nevýhody systémového stropu

Vyšší mohutnost konstrukce. Až 29 cm.

Malá univerzálnost konstrukce – v některých případech ji není možné vůbec použít.

Průměrná únosnost.

A výsledek?

Není zde jednoznačné doporučení. Každá stavba má svá specifika. Nicméně je jasné, že u nemalé části staveb je použití systémového stropu z principu konstrukce vyloučeno. Na druhou stranu lze říci, že na každou stavbu je možné použít monolitický strop.

Obecně platí, že kdo dá více na svépomoc nebo na práci zedníků, známých, měl by se soustředit na systémové stropy, které je  takto možné provádět. Kdo chce subtilnější konstrukci, pak bude volit monolit. A kdo nebude obecně preferovat žádný konrétní postup a nemá další omezení, tak pravděpodobně zvolí systémový strop – má minimálně dvě zajímavé výhody: – je levnější a má lepší tepelně izolační vlastnosti.

Související články

Make a Comment